1. Vývozní marketing (jinak řečeno exportní) –jedná se v podstatě o nejnižší formu mezinárodního marketingu, protože se zboží prodává pouze přes národní hranice. Tudíž se jedná o jeho základní formu. Od národního marketingu se však odlišuje v několika ohledech – nutnost výběru trhů, volba distribuce, případné modifikace produktu v závislosti na požadavcích zahraničních zákazníků. Marketingové strategie jsou však orientované především na podej a distribuci.
2. Globální marketing – jedná se o rozšířenější formu, neboť marketingové aktivity zde pokrývají celý svět. Firmy se snaží o dosahování úspor z rozsahu tím, že vyvíjí výrobek, který chtějí prodávat za rozumnou cenu na celém globálním trhu. Typickou charakteristikou současného světa je právě to, že se trhy postupně sbližují. Projevují se stejné způsoby uspokojování potřeb, čímž dochází k homogenizaci nabídky, zároveň se však tvoří významné tržní segmenty s velmi podobnou poptávkou po základních produktech na celém světě, čímž dochází k homogenizaci poptávky.
Předpoklady globálního marketingu:
· homogenizace potřeb a chování spotřebitelů,
· preference standardní kvality, která je poskytovaná za přijatelnou cenu,
· velkosériová výroby, která umožňuje snížení nákladů (díky tomu dochází k úsporám z rozsahu),
Nedostatek koncepce:
Velkým nedostatkem je především to, že nebere v úvahu sociálně-kulturní odlišnosti a zvyklosti spotřebitelů. Zároveň však neumožňuje rychlou reakci na změny na trhu a samozřejmě neumožňuje také rychlou reakci na konkurenci.
3. Interkulturní marketing (jinak řečeno vlastní) –firma se při vstupu na zahraniční trh musí především adaptovat na odlišné mezinárodní marketingové prostředí, kam spadá demografické, kulturní, sociální, ekonomické, politické, legislativní či geografické prostředí. Podle toho je nutné tvořit marketingový mix. Interkulturní marketing je postaven na faktu, že spotřební chování je ovlivňováno zejména sociálními a kulturními faktory. Zároveň se však ukazuje, že čím je společnost vyspělejší a bohatší, tím více se liší přání a potřeby jednotlivých spotřebitelů.