Každý, kdo si pořídí svůj vlastní bazén, naprosto logicky chce a také očekává, že v tomto bude mít čistou vodu. Tedy vodu přesně takovou, v jaké se dá koupat, kdykoliv si člověk usmyslí a jsou k tomu i příhodné podmínky. A nikdo si naopak nepořizuje na svoji zahradu nebo jiné příhodné místo bazén proto, aby měl v jeho podobě jenom cosi, co už na první pohled bude připomínat svým obsahem spíše septik.
Jenže voda v bazénu nikdy nevydrží dokonale čistá na věčné časy a nikdy jinak. I kdyby si to člověk přál sebeméně, začne se mu dříve nebo později samovolně kazit. A důvodů, proč tomu tak je, mže být celá řada. Nečistoty si do takové vody může nanosit dotyčný nebo jiní koupající se lidé i na vlastním těle, něco tam může napadat z okolní vegetace, něco tam může zanést vítr… A když se tam pak ještě začnou množit řasy, baktérie a jiné mikroorganismy, je zle.
A co učinit, aby zle nebylo? Aby voda v takovém bazén vždy vypadala tak, jak vypadat má, aby bylo koupání se v ní příjemnou záležitostí a nikoliv něčím, čeho se každý soudný jedinec raději vyvaruje?
K tomu je třeba adekvátním způsobem využívat nejeden přípravek nebo nejedno příslušenství, bez nichž to nikdy nebude v bazénu ono.
K příslušenství, které napomáhá k udržování čisté vody, patří především filtrace a krycí plachta na bazén. To první slouží logicky k tomu, aby se pomyslně hasil požár, tedy aby se odstraňovaly negativní následky toho, co už se stran znečištění stalo, to druhé – tedy plachta – je pak preventivní záležitostí. Protože když se přes momentálně nepoužívaný bazén natáhne plachta, je logické, že všechno z okolí ulpí na této, nedostane se to až do vody samotné. A tím onen všemožný spad nemůže napáchat ony nepříjemnosti, jež by jinak zavinil.
A kromě zmíněného účelu má taková plachta v případě, že je tato solární, navíc i tu přednost, že pomáhá na slunci vodu ohřát a pak brání jejímu rychlému chladnutí.
A proto jsou plachty nezastupitelné.