Také se každý rok u Vás schází rodinná rada, aby se poradila, kam letos na dovolenou?
· Manžel chce na hory.
· Děti chtějí kamkoliv, hlavně pod stan, aby zažily nějaké to dobrodružství.
· Vy byste nejraději do hotelu a je Vám jedno, kde ho postavili.
A každý má argument, který lze jen těžko vyvrátit.
1. Hory– jsou krásné, je tam čistý vzduch, děti si potřebují vyčistit plíce, manžel hlavu.
2. Stan– copak jste, jako dítě, nechtěla trávit prázdniny pod stanem? „Když budeme v hotelu, strávíme veškerý čas na notebooku. Co bys chtěla?“ Ano, děti jsou, tak trochu, vyděrači.
3. Hotel– jen ty Vaše argumenty pro hotel nikdo, nějak moc, nebere. Nebudu muset vařit, mýt nádobí a uklízet. Oni prostě nevědí, o čem to mluvíte.
Nějak už se dohodneme, hlavně, že jsme spolu
Co teď? Vyměníme si role. Dovolená je přeci od slova „dovolit si“, tak si to jednou za rok dovolte.
Bude to, jako když sedíte u kulatého stolu a pootočíte s ním.
· Vy přestáváte být kuchařka, uklízečka, pečovatelka a jedete si (teď už je jedno, kam), na dovolenou, vyčistit hlavu a vydýchat se.
· Manžel se může svobodně rozhodnout, mezi dobrodružným běháním po lese a notebookem.
· Děti se stávají hospodyňkami.
Jen si nezapomeňte sednout na to správné místo, abyste nemusela běhat s notebookem po lese.
Rodinné dovolené, když se povedou, bývají nezapomenutelné. Je k tomu ale zapotřebí, aby vztahy fungovaly i přes rok.
Jestliže si nemůžete přijít od září do června na jméno, těžko budete, ze stálé přítomnosti všech členů, nadšeni.
– empatie – i ostatní mají své city, které nemůžeme ranit
– tolerance – každý má své chyby, dokonce i Vy
– ochota pomoci – ne každému se stále daří. Když ho štěstí opustí, potřebuje pomocnou ruku.
To jsou základní ingredience, na příjemně prožité společné chvíle, nejen na dovolené.